Listopad

Listopadové soboty se ve většině našich revírů nesou ve znamení společných lovů. V níže položených a polních honitbách začínají hony na bažanty a zajíce, v lesních honitbách organizujeme zejména společné lovy na černou zvěř.


Společné lovy by pro nás měly být svátkem a odměnou za celoroční práci a péči o zvěř. A to nejen ve smyslu lovecké příležitosti, ale především významné společenské události. Při honech jsme nemyslivecké veřejnosti nejvíce na očích. Pokusme se tedy svým chováním a dodržováním mysliveckých tradic pozvednout myslivost v naší společnosti. Na místo srazu musíme přijít včas a řádně myslivecky ustrojeni. V průběhu honu dbejme pokynů vedoucího, nekritizujme jeho organizaci či zazvěření honitby. Při střelbě dodržujme mysliveckou vzdálenost a používejme adekvátní střelivo a velikost broků. Pamatujme, že při střelbě má host přednost před domácím, starší před mladším a žena před mužem. Myslivecký hospodář zajistí, aby byla po každé leči provedena výlož a udělá si představu o množství, stavu a věku ulovené zvěře v konkrétní leči. Ke každému honu patří pečlivě připravený výřad, se správným rozmístěním zvěře i účastníků honu, kteří se dostaví všichni a v plné myslivecké výstroji a výzbroji. Zakončení lovu zapáleným ohněm, halali a pozváním na poslední leč umocní sváteční atmosféru listopadových honů.
V lesních honitbách využijeme obnovy pro společné lovy na černou zvěř, které organizujeme po jejím důkladném obeznání. Neobeznání leče a její náhodné protlačení „co kdyby...“ je nesmyslné. Lovecký úspěch je většinou nulový. Navíc se zbytečně stresuje ostatní spárkatá zvěř, která není předmětem lovu. Je nucena čerpat zásoby energie, které jí pak na konci zimy mohou chybět. I když nám právní normy na společných lovech umožňují lovit (kromě zmíněných selat a lončáků) laně a kolouchy jelena siky a jelena lesního, muflonky a muflončata, pokusme se tuto zvěř na naháňkách lovit co nejméně. Zvěř je v pohybu, střílí se narychlo. Mnoho zvěře odchází poraněné a nadělá se nejvíce chovatelských chyb.
V listopadu lovíme veškerou holou zvěř, zejména individuálními způsoby lovu. Z genetického hlediska je známé, že samičí zvěř je minimálně z poloviny nositelkou kvality budoucí generace. Dbejme tedy na dodržování správného průběrného odstřelu holé zvěře.
Ve víru společných honů by nebylo správné v listopadu zapomínat na intenzivní péči o zvěř. Ba naopak, spárkatou intenzivně přikrmujeme jadrnými krmivy. Zejména vhodné jsou oves nebo připravené granule. Podle počasí a množství sněhu předkládáme do krmelců seno a v solnících zkontrolujeme stav lizu. Bažantům do zásypů předkládáme jadrné krmivo, do zaječích krmelců seno a řepu.
Myslivecký hospodář vede evidenci všeho druhu, připraví organizaci prosincových společných lovů a podává hlášení podle dispozic orgánu státní správy myslivosti.